Vánoční besídka - 2001
Tato akce je jakýsi „předstupeň“ renesance oddílu Kapka. Už skoro sedm měsíců se nekonala žádná akce přes noc. Zásluhu na konání této akce má Matěj, který s tímto nápadem přišel, ale také Cruise, který je velmi významná hnací síla a další, kteří významnou měrou pomohli – třeba ta schůzka v altánku na areálu zdraví v Sokolově dne 8. 12. 2001, kde jsem se dozvěděl o konání besídky. Tímto dnem začíná moje chuť věnovat se znovu oddílu. V brzkých dnech, když jsem neměl co dělat, přišla myšlenka něco si na besídku připravit. Ale protože volný čas ubýval, využíval jsem každé volné hodinky večer, abych to dokončil. Jsem rád, že se to povedlo. Když teď píšu tento článek, našla se zrovna volná hodinka...
Abych tuto akci přiblížil, napsal jsem jakousi reportáž, kterou si můžete přečíst.
21. prosince, škola letos končí a už se můžeme těšit na další rok. Jsou před námi desetidenní prázdniny. Rtuti teploměru se nechce vylézt výš než k čárce s číslem –5. Obloha je zatažená a vydatně z ní padá sníh. Dohromady to dává kombinaci zimy, která proleze přes oblečení až na tělo. Za takového počasí se má konat naše besídka, která navíc začíná až odpoledne, ale to už v tomto ročním období bývá noc.
V dojmu, že autobus odjíždí ve čtvrt na pět, jsem na nádraží ve čtyři, ale kde nikdo, tu nikdo. Odjezd bude asi o trochu později, protože ve čtvrt na pět přichází Smíšek, kterého jsem vůbec nečekal, ale je dobře, že si našel při jeho četných šachových turnajích čas pro Kapku. Teprve v půl páté přichází Cruise, Ferda, Albert a Cipísek. Za chvíli jede autobus a odjíždíme do Lokte. Při výstupu na nás čeká Edison a Mates a na loketském náměstí ještě Hopík, Pěnička a Brepta. Jdeme dolů přes hradby města, kde se nachází Zahradní ulice a také místo naší besídky – budova školní družiny místní základní školy. Po zazvonění nám otvírá Matěj, kterého vidím po více než půl roce. Během následující hodiny se zde na jednu noc zabydlíme a pak v mrazu vyrážíme brodíce se sněhem směrem Svatošské skály. Dojdeme k pramenu Hořčička (chutná trochu po síře). Společně zpíváme Kytku a pak nadělujeme něco pro zvířátka. Cipísek na ně myslel hodně dopředu, protože všechnu mrkev, kterou vypěstoval, vzal s sebou a zde vysypal – to bude pro ně dárek, nebudou o hladu. Když všichni dají své dárky, vracíme se nazpět. Cruise začne vánočně vyzdobovat společnou místnost. Zde pak všichni absolvují hraní a hádání, aby zodpověděli na moje otázky. Po odbití půlnoci je vše zodpovězeno a další hodina je potřeba, aby nastal takový klid, během kterého by Matěj mohl mluvit. Když už mohl začít, potřeboval opět velmi mnoho času na formulaci myšlenek. V ranních hodinách k nám přišel Ježíšek a každému nadělil nějaké dárky. Poté na nás padá únava a jdeme spát. Ani 6 hodin spánku na tvrdé podlaze bez polštáře v přetopené a nevětrané místnosti s vydýchaným vzduchem nestačí k regeneraci síly a mysli. Po pozvolném budíčku do slunného dne následuje lehký půlhodinový úklid. V půl dvanácté se loučíme s Cruisem, Albertem, Edisonem a Hopíkem a jedeme autobusem do Sokolova.
Besídka, myslím si, se povedla a pomohla oživit oddíl a jeho zvyklosti. Tleskač