O poklad Černého delfína
13. 4. 2002

S nápadem oživit hru z prostředí Foglarovek přišel Mates, který si celou hru pro nás připravil. Smysl spočívá v tom, že se hledá poklad, který je někde ukryt. Musí se najít správná cesta na základě indícií a zpráv.
Hra začíná v Podlesí (konkrétně Svatava zastávka) v půl dvanácté. Matěj, Cruise, Hopík a Edison přijedou vlakem, já a Cipísek přijdeme pěšky a Mates na nás už čeká. U železničního mostu přes řeku Svatavu nám předává první indícii, která nás navede k pokladu (spíše dá směr, kde hledat další zprávu). Formou krátké básně navede, že máme hledat pod mostem. Ke zprávě vede krátký provázek pod mostním pilířem. Papírek je v tubě pod vodou. Dále jdeme do kopce po modré značce. Máme odbočit z cesty a v terénu hledat další zprávy. Postupně projdeme přes různé schovávky (např. básnicky řečeno, že je to zahrabáno v listí). Nejvíce fyzicky namáhavý je výstup od řeky nahoru cestou, která je skoro kolmá. Po krmelci (další schovávka) nastává druhá část hry.
Protože je nás málo, dá se těžko rozdělit do dvou skupin, jsme po třech. V lese jsou rozmístěny papírky se slovy a čísly. Když se slova podle čísel dají dohromady, vznikne konečný návod k pokladu. Každá skupina proběhne les a sesbírá co nejvíce papírků. Dopadne to tak, že jedni mají kompletní první půlku zprávy, druzí druhou půlku zprávy. Měla by probíhat „směnárna“, ale bezvýsledné rozmýšlení, co vyměnit, nevede nikam. Matěj dostane nápad „zrychlení“. Vzájemně se vymění sedm papírků. Můžeme se vydat hledat poklad. Po chvíli hledání podle návodu jej nalezneme. Měšec s dukáty (obal kovový, vnitřek čokoládový). Každý dostane plnou hrst.
Na konci dostaneme modrou Kapičku č. 13. Matěj nám poradí, jak zlepšit naší vzájemnou komunikaci po internetu. Do Sokolova jdeme velmi pomalu pěšky.

Tleskač