Oslava 7. oddílových narozenin v Lokti
5. – 6. 4. 2002  

Tato akce byla naplánovaná asi s dvouměsíčním předstihem, tedy na konci našeho pobytu v Krásné Lípě v polovině února. Kapka má sice skutečné narozeniny 19. března, ale Matěj byl tou dobou ještě nepřítomný, a proto se narozeniny přesunuly na duben. Je to tedy po dvou měsících další akce Kapky s Matějem. Mezitím byly jen v březnu Jahody s Cruisem.
Za slunného jarního večera odjíždím s batohem na zádech a s krabicí dortu v ruce do Lokte. Oproti ostatním mám asi hodinové zpoždění, protože formální odjezd pro mě není možno stihnout. Budova školní družiny Základní školy v Lokti v Zahradní ulici se nachází kousek chůze od zastávky přes centrum města. Docházím až sem a vrátka zavřená. Že zde nikdo není, nebo proč by nechali zavřeno. Chvíle zkoumání stačí na objevení skryté petlice. Při zvonění se ozve neznámý hlas, asi někdo cizí. K překvapení otvírá Hood. Už pěkně dlouho nebyl nikde s Kapkou. Nahoře v podkroví mohu vidět ve dvou místnostech, tedy ve dvou skupinkách, že členů přišlo dostatek. Matěj, Cruise, Ferda, Albert, Cipísek, Líza, Hopík, Pěnička, Edison, Mates, Dutohlav a z těch již nechodících Hood, Smíšek. Později přichází Brepta, Petra, Hanka a Eržika. Do té doby pokračuje volný program. Stihnu najít něco jako lednička pro dort – studená místnost ve sklepě.
Společný program zahajuje Matěj kolem osmé večer hrou na blázny. Název je výstižný – buď se říká „Hu!“, „Hu?“, nebo se propadne pořádnému smíchu, protože zde se dá procvičit pohotovost jednání. Když se stane, že dva zároveň řeknou stejným tónem „Hu“ nebo že někdo zareaguje o trochu později, naskytne se důvod smát. Po bláznech se hraje hra v družinách o nejrychlejší přemístění po místnosti. Jediný Hood nedovede pochopit, jak se pokládá noha na startu. Po složitém vysvětlování ale pochopí a vítězí Zelená. Původně máme v plánu jít ven se svíčkou, ale zabralo by to dost času, tak nejdeme ven a zůstáváme zde. Načínám dort speciálně udělaný pro dnešní den. Je ozdoben číslem sedm a marcipánovými květy. Těsto je s příměsí drcených lískových ořechů. Vše doplňuje pěkně tučný krém. Každý dostane kousek ochutnat. Pak můžeme pokračovat v programu formou dávání figurek a plastových mincí na čtverečkové pole. Má to jeden háček. Musí se to sestavovat podle klíče, který se nachází na opačném konci budovy. Proto se musí běhat sem tam. V rychlosti se rozvíří vzduch a papír s postavenými figurkami odletí. Může se začít nanovo. Vítězí obě družiny přibližně ve stejnou chvíli. Opět přichází hra na rychlost. Každá dužina musí propleteně poslat nafukovací balónek mezi sebou v řadě dvakrát tam a zpět. Zde s přehledem vítězí Černá. Další hra je věnována našemu nejpoužívanějšímu dopravnímu prostředku – vlaku. Každý si vybere nějaké nádraží a hra může začít. Zde se dá také procvičit rychlost, neboť kdo začne je „průvodčí“ a stojí uprostřed kruhu a nemá místo na sezení. Kohokoli se zeptá, kam jede. On odpoví do nádraží, které si někdo vybral. Tito dva lidé se musí vyměnit rychle, aby „průvodčí“ jim nestačil zabrat místo. Když to stihne, „průvodčím“ se stává ten, kdo zůstane v kruhu a nedostalo se na něj místo. Takto to pokračuje pořád dokola. Pak přichází čas pro Cruise, který si připravil něco na prověření vědomostí, co se Kapky týče. Prý, jak říká, vycházel z toho, jak jsem dělal já Milionáře a podle toho koncipoval otázky. Ale nic nepřevzal a jeho hra je naprosto originální (některé otázky nemají možnost výběru odpovědi, ale rovnou odpověď napsat, tzn. ji vědět; někde se ale dá typovat). Většina z toho, na co se nás ptá vychází z dávné historie oddílu, dokonce z oddílu Cykloturistika, ze kterého se „dochovali“ pouze Cruise a Matěj. Ale Matěj se neúčastní soutěže, tak nemůže nikdo vědět, kolik kilometrů ujeli na kole na jaře a v létě roku 1995. Myslím si, že zajímavá je otázka, o kolika členech se psalo v již vydaných Kapičkách nebo z čeho se skládá oddílový kroj. Pak nám Matěj řekne něco o budoucnosti oddílu a o klubovně. Doba pokročí, a my přejdeme ke zpěvu, který doprovází Ferda hraním na kytaru. Když zpíváme Kytku, dá se zpívat dvojhlasně, protože je skoro všechny slyšet. Neprovádíme žádné ponocování a kolem jedné hodiny v noci se jde spát (ve spacáku na kobercovité podlaze).
Ferda a Dutohlav nás opouští už v osm ráno. Ostatní se probouzí tak kolem desáté. Někdo se nasnídá a do jedenácté máme čas na úklid. Z Lokte odjíždíme v půl dvanácté.
Určitě se Vám na narozeninách líbilo a odnesli jste si pěkné zážitky. Proto jsem napsal tuto reportáž, aby jste si na ně později, až budete číst tento článek, mohli vzpomenout. Posláním reportáže je co nejbarvitěji a nejpřesněji vykreslit danou skutečnost. O to jsem se snažil a unikly-li mi nějaké detaily, které by mohly být zajímavé, berte to jako věc, která se může stát. Tento článek byl psán z týdenním zpožděním jako příspěvek do možná další Kapičky (č. 14). Ještě nebyla vydaná Kapička č. 13. Dostane-li se Vám to ke čtení v další Kapičce, věřte že oddíl funguje…

Tleskač