Letní tábor 2015 - Dračí jezdci

Autor: Matěj <matej.radar(at)post.cz>, Téma: Zprávy a zprávičky z akcí, Vydáno dne: 14. 09. 2015

Co si člověk sám neudělá, to nemá. :o) Už tři týdny čekám na nějaký článeček z tábora, abych se také dozvěděl, co se na táboře stalo a stále nic. Tak se holt s vámi podělím o to málo, co jsem vykoukal z poza plotny, tedy jako rozuměj z kuchyně. I když ven vidět není…

Tož tedy tak. Vše začalo pradávno… už v průběhu školního roku. Mischel vymyslela, že bude „pokračování“ draků a tak to celé vypadalo. Na tábořišti se nám objevili dračí jezdci. Sjeli se ze Sokolova, Habartova, Plzně a Prahy. Celkem nějakých 25 kousků. To vím tak nějak přibližně přesně, protože pro tolik lidí jsem vařil. Jo a také před táborem jsem pro takový počet tiskl diplomy, kartičky, upomínkové listy, draky, dráčky, obličeje a pro tolik lidí jsem nakoupil náplasti, obvazy, tabletky a tolik litrů dezinfekce.

První den klasika. Rozdělení do stanů, velký úklid, seznámení s programem a režimem. Já plnil jen roli dozásobovače, páč vařit jsem ještě nemusel. Večer jsem se na Thingu (nevím jistě, jestli se to tak jmenovalo) dozvěděl, co a jak, protože Mischel rozdávala vedoucím a rádcům pokyny. Jenže jsem stejně zapomněl, co jim říkala, takže si to s dovolením také nechám pro sebe. :o)

No ale co vím určitě. Ze začátku jsem vařil 8 litrů polévky. Po několika dnech jsem pochopil (bylo mi Mischel řečeno), že je to zbytečné, tak jsem snížil na 7 litrů. Pak ještě na 5 no a nakonec skončilo u 4 litrů. Mrchy malé nechtějí jíst polévku… Jen jednou… když nebyl čas a museli jsme rychle uvařit polévku. (Já jsem vůbec nechtěl, ale opět Mischel rozhodla, že mám udělat alespoň „pytlíkovku“. Myslím tu bez chuti, bez barvy, bez zdravých ingrediencí… tu plnou É-ček, soli, glutamátu.. tu s nudličkami, co je vyrábí Setuza, nebo jiný chemický podnik… No a?!! Nezbylo. Tedy ani nezbylo na všechny! Najednou fronta na polévku (mohu-li to tak nazývat). No to mne podrž.

Ale co jsem ještě z okénka své skromné kuchyňky během tábora zahlédl: Klid. To bylo, když se všichni vydali na koupačku na lom (prý tam byli i raci), nebo k rybníku. V táboře se najednou rozlehlo ticho a to bylo také príma! :o) Nebo jsem viděl, jak všichni pobíhají po tábořišti a prohlíží si nějaké ksichtíky a snaží se složit jakýsi identikit. Také se střílelo z luku, to vím jistě, protože mi jeden šíp prolétl kuchyní :o) (ba ne, dělám si legraci, zahlédl jsem Myšáka, jak nese v ruce luk).

Byla i Almara a asi byla hoooodně naplněná. To jsem totiž každou chvíli slyšel: „Máš Almaru!“ Nebo třeba: „Kubo, Almara!“  a tak podobně. Aj obchůdek byl. A protože letos nám sluníčko sakra přálo, čokolády a teplem rozpustné pamlsky vystřídaly hlavně limonádky, pitíčka, vody a podobně. Ale samozřejmě nechyběly ani slanosti a sladkosti.

Na táboře jsme oslavili celkem troje narozeniny. To vím také jistě, protože jsem připravoval třikrát oslavencovu krmi. Poprvé jsem dělal dokonce dort. Ale zkuste si ve třiceti stupňových parnech udělat a zachovat dort na táboře, kde není elektrika, lednička… No a přesto se docela (doufám) povedlo. Avšak stálo mne to takových 5 litrů nafty. :o) Musel jsem mít nastartované auto a klimatizaci nastavenou na nejnižší stupeň. A povedlo se! Čokoláda hezky tvrdla a dortík vychladl. Nicméně tak mne to unavilo a hlavně časově vytížilo, že pro další dva oslavence jsem musel zvolit jiné, náhradní řešení. Tak snad jim nanukový dort také chutnal.

Letos se jedlo hodně, moc a dost. Přestože byla tak velká horka, většinou se jídlo skoro všechno snědlo. (Já vím, že mluvím hlavně o jídle.. ale o tom jediném mám fakt přehled.) Téměř každý den maso. A letos jsme se konečně dočkali i hamburgerů s hranolky! Sice trochu nezdravé, ale to napravily zdravé svačiny ve formě každodenního ovoce a zeleniny.

Se omlouvám, ale fakt jsem tak nějak nepostřehl, co se vlastně v tábořišti dělo. Jako vím, že každou chvíli děti běhaly a něco oznamovaly, sbíraly, kreslily, tvořily… ale co přesně, to fakt nevím. :o( Když jsem se jich však ptal, jestli se jim líbí, tak vždy říkaly, že ano.

Zelenokluci (to byli ti, co chodili v maskáčích a připravovali dřevo na topení a na táborák) sice vtipně komentovali dění v táboře, ale jednak jsem tomu moc nerozuměl, a když jsem tomu rozuměl, tak jsem zase nevěděl, jestli to mám brát vážně. Takže zase nic. :o)

Tož ode mne je to asi všechno. Určitě bych si ještě na něco vzpomněl, ale těžko říct, jestli by to bylo zajímavé, nebo jestli by vás to zajímalo. Třeba jako kolik se vypilo na táboře mléka, nebo kolik se snědlo rohlíků a podobně. I když i tohle by mohlo být také zajímavé… :o) Tak třeba někdy příště.