Aktualizace stránek provedena v pondělí 6. prosince 2021

Celooddílová hra

Ještě jednou Sluníčko... ;o)

Sobotní večeřeToto je jakýsi pohled jinýma očima, z jiného úhlu a přece myslím, že pohled v lecčem dost podobný tomu Smajlíkovu...;o)

Tak nějak jsem se vnitřně připravovala, že bych opět mohla napsat nějaký článek... A vida, skvělá akce - Sluníčko!!! To je nápad!!! A tak jsem se těšila a těšila a... A sotva se dostanu na internet, resp. sotva se dostanu na stránky Kapky tak koukám, že už tu článek je... Zkrátka byl někdo rychlejší -Smajlík! A přesto tedy píši znovu. Zkusím psát tak nějak svůj pohled na akci, je možné, že něco se bude opakovat, tak se tímto čtenáři omlouvám... Snídaně v trávě... :o)Zároveň využiji toho, že konkrétní údaje(kdo byl s nám, kdy se akce konala...) jsou ve Smajlíkově článku a nebudu je znova psát. Přeci jen jsem člověk (jaké to zajímavé zjištění!!!), který tak nějak ty konkrétní údaje neregistruje a když, tak z toho není dvakrát nadšen... Snad proto mi nikdy nešly věci jako chemie, matematika... pořád se po mně chce přesnost, jasný důkaz... Ale dost řečí a vzhůru do psaní o jednom krásném víkendu stráveném kdesi za Rotavou...;o) Zatímco ve vlaku probíhala jemná výměna názorů, kdo má co (resp. koho, i když v lecčem je to podobné) na starost, dojeli jsme až do Rotavy a následovala příjemná cesta na Sluníčko. Cestou jsem si vyslechla zajímavou přednášku o tom, jak lehce se může stát, že se člověku uhnízdí v noci ve spacáku had, myš a pavouk, ale naštěstí se přednášející moc nerozjel a já se neotočila a nezamířila zpět do Sokolova.;o) Matěj nás uvítal, rozdělily se postele a do večera už bylo víceméně volno. Já jsem se pomalu začala seznamovat s místní kuchyní, naštěstí mě moc nepoznamenala;o). Večer nám byl puštěn večerníček, a to i s předchozí reklamou (mám pocit, že byla na nějaké jídlo;o)). Bohužel se musím s hanbou přiznat, že jsem tak nějak usínala a po chvíli jsem vzdala veškeré souboje s únavou a odebrala jsem se do pelíšku. Ale jak jsem se druhého dne dozvěděla, někteří jedinci také chvílemi pospávali... Ráno mě čekal šok, a myslím, že nejen mě-snídaně venku!!! Bylo mi pochopitelně hned jasné, že si ze mě kluci dělají srandu, přece by mi to neříkali s takovým podivným úsměvem, to určitě nemyslejí vážně! A ještě hrajou, jakože nesou věci ven, pch, na to jim tak skočím... Ale nakonec jsem se šla stejně raději převléct... A dobře jsem udělala, oni to mysleli vážně!!! Blázni!!! (No přece jim nepřiznám, že to bylo překrásné ráno!) Dopoledne následovalo několik zajímavých her a potom už se najednou rozdával oběd. Naštvalo mě pár jedinců, kteří mi s oblibou zasedli mé jasně určené místo, ale naštěstí se pak našla jedna volná židlička, a tak jsem se i já mohla v klidu najíst...téměř v klidu...;o) Odpoledním programem byl výlet. Někteří se vydali směrem na čedičový útvar, jiní na varhany. Už si nejsem jistá, v které polovině jsem šla já, ale ta druhá část šla evidentně špatně, protože jsme skončili všichni na jednom místě... užili jsme si tedy společné focení, vyběhli jsme s nadšením nahoru a pokochali se výhledem na Rotavu. Pan domácí kouká z okna (Avšak nespravuje pumpu, ale rozdává svačinu na cestu.)Večer nás pak čekal ohýnek a buřtíky. Někteří jedinci byli vskutku hladoví (viď, Danečku!;o)) Měli jsme také možnost zaslechnout něco málo ze zajímavého večerního čtení, bohužel pak bylo přerušeno, protože část lidí se odebrala postupně do budovy. Naštěstí si ho ti, které to obzvlášť zajímalo, mohli dočíst sami... Došlo také na kytaru, za což jsem byla velice vděčná, dokonce se někteří k ohni ještě vrátili, Matějova hra měla evidentně maximálně vábivé účinky;o) V neděli jsme pak byli poctěni nečekanou (tedy alespoň pro mě) návštěvou – Eržikou s dětmi. Ti nám velice zpříjemnili ráno. Následně se všichni vrhli zapáleně do práce a vzápětí bylo zameteno, poskládáno, umyto... No nádhera!!! Ještě denní příděl jídla a pak už vyrazit na nádraží. Pochopitelně nechybělo tradiční „cancákování“, kdy všichni pobíhali se sešity a propiskami v ruce od jednoho člena k druhému... Zanedlouho přijel vláček a my se šťastně mohli navrátit do svých domovů, kde (alespoň některé z) nás čekalo jídlo, koupel...jiné zase mobily, počítače... zkrátka a dobře návrat do civilizace. Ale vydržela bych na Sluníčku mnohem déle!!!

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Markéta | Vydáno dne 29. 05. 2008 | 2684 přečtení | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Markéta
Náhodný obrázek
Mikulov 2019 - foto Jiřka - 71
Podzimní prázdninová výprava do Mikulova 2019
zobrazení: 205
známka: 0
Přihlášení / Registrace

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server