Každý tráví svůj volný čas o jarních prázdninách jinak. My tradičně jezdíme na náš oddílový tábor do Krásného Buku u Krásné Lípy na severu Čech. Pokaždé máme náš tábor nějak zaměřený. Ten letošní – dvanáctý nesl název „Cesta do Egypta“.
Odjížděli jsme
v sobotu 17.2. ze Sokolova. Celkem 20 lidiček. A protože máme rádi myšlenku přátelství rozrůzněných, nejel jen náš oddíl, ale i další kamarádi. Například vlčata, skautky a jeden skaut ze střediska Dýmka Habartov. Nechyběli samozřejmě naši kamarádi, kteří do oddílu pravidelně nechodí, ale na různé akce s námi jezdí.
Po ubytování jsme se seznámili s okolím a hlavně mezi sebou. Zahráli jsme si několik seznamovacích her. Ani nemusím psát, že první noc se velmi těžce usínalo. Všichni měli potřebu stále něco brebendit.
V neděli jsme se vydali na malou výpravu na rozhlednu Tanečnice v Mikulášovicích. Jedná se o jednu s Bismarckových rozhleden, která je třeba i na Zelené Hoře u Chebu. Cestou jsme hráli několik tradičních her a soutěží. Foukal pořádný vítr, ale naštěstí nás to ani z vrcholku rozhledny neodneslo. Někteří si koupili v restauraci nějaké občerstvení a zamířili jsme zpět.
Pondělí jsme nechali spíše odpočinkové, abychom nabrali sílu na další den. Zamířili jsme tedy do Krásné Lípy, kde jsme navštívili informační centrum a shlédli zrovna otevřenou výstavu fotografií historických pohledů. K večeru k nám zavítal správce národního parku České Švýcarsko a udělal nám moc pěknou přednášku o parku s promítáním nádherných obrázků. Mohli jsme alespoň na fotografiích a videu vidět pár míst, kam se oko běžného návštěvníka nedostane, nebo kam ani nesmí.
V úterý ráno jsme se neradi rozloučili se sestrou Míňou, která musela odjet domů, do práce. Vstávali jsme po půl šesté ráno. Ale rádi. Čekala nás totiž cesta do Liberce, do zábavného centra Babylon. Nejprve aqupark, potom oběd v restauraci ve formě švédských stolů (jistě si dokážete představit, kolik toho a kolik druhů někdo dokáže sníst :o). Z jídelny jsme zamířili do muzea zábavného poznání a návštěvu Babylonu jsme ukončili v lunaparku. Tam si každý zvolil ty své atrakce. Nejnáročnější, ale asi i nejzábavnější byla
návštěva Laser game.
K večeru jsme se vydali na cestu zpět a ten den unavení rychle zalehli do svých pelíšků a spokojeně oddychovali až do druhého rána, vlastně dopoledne.
Další dny byly poklidnější, ale i tak dost zábavné a plné nějakých akcí. Nechyběla například návštěva Vlčí Hory. Ani nebudu popisovat drobné věci, které k naší akci patří, nebo jsme je zažívali poprvé. V každém případě jsme si řádně užívali. Nechyběl samozřejmě ani obřad, při kterém jsme se rozloučili s panovníky Egypta, kteří byli pohřbeni ve své hrobce. Stejně tak nástup nového na trůn. V pátek večer jsme zhodnotili celý pobyt, rozdali diplomy a také jsme některé obdarovali žlutým kvítkem a
Popílkovi jsme slavnostně udělili 2. stupeň Březového lístku. Zazpívali si několik slavnostních písniček a pak se už uložili k spánku.
V sobotu na nás čekalo uklízení, balení a odjezd domů. Po pěti hodinách ve vlaku jsme se tedy rozloučili a dali si poslední zamávání a podání ruky. Doufáme, že to nebylo naposledy, kdy jsme se takhle sešli na nějaké akci a společně prožili nádherné chvíle.
Dík patří Petruši, která nám po celou dobu pomáhala, ale i sestře Míně, která s námi také část prázdnin prožila. Nesmím zapomenout na Popílka, který se bravurně staral o vlčata, ale i Botanikovi a Péťovi za všestrannou pomoc. V neposlední řadě také Jirkovi, který se rozhodl s námi strávit několik posledních dnů tábora. Dále se akce zúčastnili: Smajlík, Tomík, Kokoška, Mía, Sabča a Barča z Potůčků, vlčata Jaroušek, Jony, Lukáš, Lion, Bublina, skautky Bajaja, Čertík, Karča a Kuře a jun Štěpánek.
