Již tradiční závody na kánoích a raftech, které pořádá oddíl KSKD v čele s Rumcajsem a my se již tradičně zúčastňujeme. Ty letošní se konaly v neděli 13. května 2007. A přestože v pátek a v sobotu počasí moc přívětivé nebylo, pršelo a v pátek dokonce foukal skoro uragán, v neděli bylo pěkně.
Sluníčko se sice občas schovávalo za mraky, ale bylo nádherně teplo. Začátek byl v plánu v 10:00 hodin dopoledne. Sešli jsme se ve složení Smajlík, Roman, Pajda, Smíšek, Diana, Anetka a já. Na kole také přijel Popílek z Habeše. Kromě dětí z KSKD se hojně zúčastnili i Tuláci z Bukovan.
Abych pravdu řekl, ani nevím, jak závody dopadly. Snad dostanu od Rumcajse ještě výsledkovou listinu, ale to rozhodně není vůbec důležité. Hlavní je, že jsme strávili docela pěkné nedělní dopoledne u vody. Kromě samotného závodu nejzajímavější pasáž dne byla, když Smajlík s Romanem, kteří tvořili dvojici na kánoi, přijeli zpět ke břehu, pěkně si oba pádlem zabrali na jedné straně a to nemohlo dopadnout jinak, než že se udělali. No to by snad až taková tragédie nebyla, kdyby se pak asi 20 minut nesnažili loď otočit zpět, vylít z ní vodu a vynést na břeh.
Rumcajs ze břehu podával pokyny, jak mají postupovat a oni stále bojovali a bojovali. „To musíš zvednout!“ „To musíš dát úplně dolů!“ To nesmíš otáčet!“ Dej si to blíž!“ Stále dokola… Téměř všichni se již rozloučili, odešli, nebo odjeli domů a oni dva se stále koupali, máchali ve vodě a bojovali s kánoí. Sice mne jednou Rumcajs zarazil, když jsem jim chtěl jít pomoc, protože jsem navíc viděl, že už jim je pěkná zima (přeci jen na dlouhé koupání to dnes ještě nebylo) s tím, že si „prý“ o pomoc musí říct (aby pak netvrdili, že to chtěli zvládnout sami a my jsme jim nedali šanci), ale pak jsem to nevydržel, vyhrnul kalhoty a vlezl do vody.
Den šťastně skončil, nikdo se neutopil a snad také nikdo z té dnešní koupačky neonemocní. Díky těm, co dnes přišli.