Duhový most v Šumperku

O prodlouženém víkendu 27. až 30. září 2007 jsme se vydali do Šumperka, kde se po deseti letech konal Duhový most – závody mezi dužinami občanského sdružení Duha. Zasoutěžit si přijely děti ze všech koutů České republiky. Skoro polovinu účastníků tvořily skupiny, které byly složeny z dětí z dětských domovů. Na cestu jsme se vydali ve čtvrtek dopoledne. Cesta vlakem byla docela úmorná, neboť zpoždění vlaků by už měly České dráhy zanést přímo do jízdních řádů, ale zatím si jezdí, jak chtějí. První úkol celé akce byl přijet do Šumperka s „vyzdobenou“ hlavou. Ve vlaku jsme tedy počali s přípravami.

Po několika chvílích hlavy členů zářily všemi barvami, z kštice se rýsovali copánky, culíčky, palmičky a vodotrysky. Gumiček měl někdo v hlavě víc než vlasů… Jistě chápete, že jsme budili menší rozruch třeba v Zábřehu na nádraží, ale samozřejmě že i přímo ve vlaku.
  Po příchodu do školy, kde jsme byli 3 noci ubytováni, jsme se zaregistrovali, dostali první instrukce a šli jsme na Bázi1, což bylo snímání otisků prstů. Celý program se totiž nesl ve znamení Hvězdné brány. V Šumperku se totiž podařilo objevit také jeden z několika exemplářů rozesetých po celé galaxii. Náš tým z Duhy Kapka Sokolov nesl název SG204. Večer jsme došli ještě do přírodního divadla, kde jsme se dozvěděli, jak bude celý pobyt probíhat.
  Pátek, hlavní program. Dopoledne se rozběhl turnaj v kopané a zároveň patnácti, respektive desetiboj. Úkolem bylo absolvovat 15 disciplín, do hodnocení se počítalo 10 nejlépe obodovaných. Soutěžili jednotlivci sami za sebe. Po obědě začal hlavní program – závod Duhový most. Letos byl pojat trošku netradičně. Neběhalo se po fáborkách někde v lese, kde by pětičlenná družstva plnila úkoly a mohly prokázat svou soudružnost na trati, ale bez zraků diváků, fanoušků i ostatních soutěžících. Tentokrát se soutěžilo téměř kontaktním způsobem. Jednotlivé disciplíny prováděly většinou všechny soutěžní dužiny najednou, za obrovského povzbuzování diváků, s možností vidět, jak jsou na tom ostatní družstva a třeba přizpůsobit své tempo a vybudit se k většímu úsilí. Celkem bylo 5 disciplín, do kterých se schovaly sportovní úkoly, pamětní disciplíny i úloha prověřující fantazii, šikovnost a zručnost.
  Po Duhovém mostě jsme se vydali na náměstí, kde už čekala další soutěž týmů, nazvaná Průzkum. Úkolem bylo vyluštit tajenku s pomocí nápověd, které se skrývaly v ulicích Šumperka. Každý tým mohl potkat na trase dobré jednotky, které pomáhaly při řešení úkolů, ale i zlé, zákeřné posádky, které mohly po prohře kámen – nůžky – papír udělit každému týmu trestné minuty. Jediná zbraň byla tomuto záškodnickému týmu uniknout, což nebylo vždy jednoduché. Čas se chýlil ke konci, kdy musely všechny týmy průzkumu zakotvit u velitele hry. To už na nedalekém pódiu jel naplno koncert k 10 letům Zámečku. Zámeček je časopis určený zejména pro děti z dětských domovů. U zrodu a jako šéfredaktor stojí Flík - Vladislav Sobol. Kromě menších, méně známých skupin vystoupila Iva Frülingová, skupina O5 & Radeček a Michal Hudček. Důležité však bylo, že se u agentury Dobrý den z Pelhřimova registrovaly hudební nástroje rozličných tvarů i zvuků, protože přesně ve 20 hodin jsme se zapsali do knihy rekordů, když jednu písničku „A co zítra“, která se stala jakousi hymnou dětského domova, zahrálo nejvíce hudebních nástrojů. Zaregistrováno bylo téměř 200 nástrojů. Velmi náročný den a tak rádi zaléháme do spacáků.
  V sobotu ráno přistupujeme k hvězdné bráně, obsluze předáváme kódovací štítek a za chvíli nás brána již posílá přes jinou dimenzi na místo zvané Rapotín, konkrétně do Veteran muzea a ZOO parku. Velmi zajímavé jsou exponáty, ze kterých dýchá kus historie. Vidět křeslo, ve kterém ve filmu jel Švejk a kde nyní sedí paní Müllerová, auto majora Zemana, motorová kola, kočárky skoro 200 let staré a mnoho dalších a dalších exponátů je jistě velký zážitek. Zejména kluci také prolézají odstavený tank. Pak už nás ale autobus odváží k horské dráze minikár v Koutné. Zde trávíme tři hodiny, kdy se necháváme vyvézt lanovkou nahoru a pak se každý jinou rychlostí řítí dolů, aby si stoupl do fronty a celý postup několikrát zopakoval. Poslední přesun je k přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně. Nejprve vyjíždíme k horní nádrži, kde se někteří rozhodli si ji oběhnout, ale nějak neodhadli, že oblouček je dlouhý 1,7km. Odtud byl však nádherný výhled do Jeseníků. Pak zamíříme ke spodní nádrži a vstupujeme do útrob elektrárny. Celou cestu nás doprovází jeden zaměstnanec elektrárny, kterému nechybí znalosti o elektrárně, nádržích, ale také veškerého okolí, kam jen lidské oko může dohlédnout. Ani si nestačíme zapamatovat názvy všech těch kopců, kopečků, údolí a údolíček. Náš obzor sahal z Čech až do Polska. Své průvodcovské vyprávění koření vtipnými historkami a komentáři. Čas je však neúprosný tak musíme zamířit zpět na základnu.
  Po večeři odcházíme do tělocvičny, kde probíhá jednak vyhodnocení všech her, soutěží, průzkumných výprav, ale především hlavní soutěže: Duhový most. V přestávkách vystupují zástupci dužin, nebo dužiny celé a představují svůj oddíl, skupinu ostatním. Záměrně je tato aktivita naplánována téměř na konec celé 4denní akce, neboť děti se již měly možnost se poznat a to více teď bystří zrak a sluch, když nastupují jejich favoriti, se kterými se na DM seznámily. My jsme si připravili kratičkou říkačku, která stručně a jasně popisuje, kdo jsme, odkud jsme a co děláme.
  Velkým překvapením, ale velmi milým, bylo zjištění, že naše dužina Duha Kapka se v celkovém závodě Duhového mostu umístila na krásném druhém místě. A dokonce se dozvídáme, že od vítězství nás dělil jen jeden jediný bod!
V neděli ráno na nás čeká již jen snídaně a po ní balení, uklízení, rozloučení se s ostatními a odchod na nádraží. Ve vlaku tradičně hodnotíme celou akci, píšeme si do cancu zážitky a vyprávíme si o právě prožitém víkendu.
  Musím říci, že Duhový most se opravdu velmi povedl. Díky patří všem v organizačním týmu, ale zejména Flíkovi, bez kterého by to všechno nevzniklo, a který se do celé akce pustil a podařilo se mu ji dovést do zdárného konce. Díky také patří celému týmu časopisu Zámeček, o kterém se můžete více dozvědět na www.zamecek.net.
  Z našeho oddílu se Duhového mostu zúčastnili: Žabikuk, Pajda, Mía, Smíšek, Mirka, Smajlík, Tomík, Láďa, Hanz, Filip, Daneček, Honzík, Míša a Matěj