Ve dnech 28. 2. 2009 – 7. 3. 2009 jsme se tradičně vydali do Krásné Lípy… Pokusila jsem se dát dohromady pár písmenek, občas se z nich nějak sestavilo i slovíčko a sem tak to třeba dá i nějaký smysl...
Sešli jsme se v sobotu na nádraží a bez větších komplikací vyrazili na akci. Cestou přistoupilo pár dalších kamarádů z Lokte, Sabča v Ostrově a hlavně „nejdůležitější kuchařka“ Veronika. Oba přestupy jsme zvládli a na místo dorazili v pořádku. Pak už jsme se vydali známou cestou, přičemž velkou pomocí byli kluci z Lokte (a nejen z Lokte), kteří pomáhali mladším s batohy. A sotva jsme dorazili, následovalo ubytování a seznamování se s prostředím.
Neděle 1.3. 
Protože jsem si během jednotlivých dnů nedělala poznámky a vzpomínala jsem až zpětně, mám trochu chaos v tom, co jsme který den dělali. Především činnost neděle a pondělí obestírá poměrně velká mlha. Tuším, že v neděli jsme vyrazili na krátký výlet směrem k Vlčí Hoře, došli jsme však jen ke zřícenině a nasměrovali své kroky zpět. Hlavní náplní pro většinu Kapek bylo užívání si místního sněhu a hod do výšky… Některé výkony byly vskutku neuvěřitelné…
Pondělí 2.3. Tuším, že byl plánován větší výlet, ale protože plno z nás mělo ještě mokré věci, došlo k menší úpravě. Vydali jsme se na krátkou procházku Lípou, část pak pokračovala dále na rozhlednu Dymník. A že bylo cestou opravdu veselo, zvláště poté, co se někteří pustili do svačiny (konkrétně do tatranky), že Áďo?! ;o)
Úterý 3.3. Protože nás velice obtěžovalo mít stále napěchované peněženky, vydali jsme se v úterý do města. Bylo zajímavé, jak se všichni rázem zotavili a měli suché věci (v případě, že ne, mnozí se rozhodli to tu chvíli statečně vydržet)…
Večer jsme se věnovali společnému programu – hrám. Stihli jsme jich jen pár, avšak myslím, že alespoň u některých bylo docela veselo (př. barvy).
Středa 4.3. 
Středa byla všemi očekávaný den. Čekal nás už víceméně tradiční výlet do Babylonu. Bohužel nemohu popsat podrobnosti výpravy, poněvadž jsem tento výlet neabsolvovala… Večer spolu s Kapkami dorazila i jedna Kapka starší – Hood, který s námi následně vydržel až do konce pobytu v Krásné Lípě.
Čtvrtek 5.3. Ve čtvrtek jsme vyrazili do Kyjovského údolí s nadějí, že možná objevíme úžasné přírodní poklady v Jeskyni víl a ledopádů.. Bohužel, příroda se s námi letos o svá kouzla nepodělila a my tedy pokračovali dále k Turistickému mostu. Zde proběhlo focení s oddílovou vlajkou a následně cesta zpět. Kapky pak večer čekala ještě jedna výprava ven, kdy jsme oslavili Matějovy narozeniny. Tuším, že v tento den jsme měli dvě večeře – UHO a zelenou Matějandu (a růžová zase nic ;o(( ).
Pátek 6.3. Během dne jsme se opět protáhli na čerstvém vzduchu, tentokrát však jen krátkou procházkou za barák. Po několika stech metrech jsme se rozdělili – kdo chtěl jít zpět, mohl a kdo chtěl jít dál, pokračoval s Matesem a Robinem. Těchto dobrovolníků bylo celkem devět…
A jelikož byl pátek, tedy poslední večer před odjezdem, čekalo nás slavnostní ukončení (se kterým to však bylo chvíli trochu nahnuté, zda vůbec bude).
Matěj nejprve zahrál něco (konkrétně písničky) na kytaru, pak následovaly jeho řeči, které tak rádi posloucháme ;o) a nakonec se dostalo i na přijetí některých nováčků, udělení ŽK a dokonce i BL. (NZ – Kubula a Marťan, ŽK –Simča, zelený BL – Mirča a Verča, bleděmodrý BL – Mates).
A pak už jsme se pomalu rozcházeli do postýlek a jen pár vytrvalců ještě zpívalo, dokud i oni nemuseli nahoru (nebo dolů)…
Sobota 7.3. A nadešel den odjezdu. Po úklidu budovy jsme se sešli v jídelně, a když se čas nachýlil, popadli jsme batohy a vyšli ven. Na cestu jsme ještě vyfasovali svačinu a také jsme dostali trička na památku (i na tělo, na nošení – na co všechno se takové tričko hodí, že?)
Potom jsme vyšli směrem na nádraží. Sníh od našeho příjezdu před týdnem téměř všechen roztál, ve vzduchu bylo pomalu cítit jaro a cestou jsme potkali i první sněženky…
Abychom však neměli odjezd příliš jednoduchý, něco se zkrátka stát muselo. A stalo… Vlak nám tak trochu (no, skoro úplně) ujel a na další jsme čekali dvě hodiny. Evidentně to však nikomu příliš nevadilo a tak někteří pobíhali okolo nádraží a hráli na honěnou, jiní padali do bláta, aby si ještě naposledy užili ušpiněných věcí a další nás obšťastňovali vyprávěním svých cest po světě… A pak už nadešel skutečný čas odjezdu a my nasedli do vlaku a vyjeli směrem k domovům (našim)… cestou ještě několik zápisů do cancáků a najednou se od nás odpojila část výpravy, pak další a než jsme se vzpamatovali, vlak zastavil v Sokolově… A tak se teď můžeme těšit zase na další Lípu, případně na jiné, bližší oddílové akce…
A závěrem? Myslím, že se akce celkem povedla. Možná někdy nevycházelo všechno, jak by mělo, možná jsme se pořád jen nesmáli a neveselili, ale na druhou stranu jsme si (alespoň já určitě) trochu odpočinuli a nabrali síly. A především skvělé zážitky do šuplíků vzpomínek…
