Byla to taková „hurá“ akce. Ve čtvrtek před Klubovkou přišla pozvánka, jestli nechceme jít na Lanový svět, který pořádají kamarádi skauti z Habartova. Sice jsem o akci věděl už z dřívějška, ale váhal jsem, jestli pojedeme, či nikolivěk. Konverzace s Hupem rozhodla a já tedy rychle tiskl letáčky s informacemi a spoji do Habartova. V pátek na Klubovce jsem případným zájemcům rozdal a pak ahoj v sobotu na autobusovém nádraží.
Sešli jsme se až ve 12:00 hodin na autobusovém nádraží v Sokolově. Takže účastníci měli ještě možnost dopoledne zkouknout Hornickou pouť. Myslel jsem si, že se na nádraží nikdo neobjeví, právě kvůli této kulturní velkoakci města Sokolova. Byl jsem mile překvapen, když se tam kromě mě objevilo ještě 12 dalších lidiček. A jak jsem se dozvěděl později, bylo by jich víc, ale nedostala se jim o akci informace včas.
Nasedli jsme tedy do autobusu a nechali se odvézt do Habeše. Po vystoupení jsme během chvilky dorazili na místo mezi školu a fotbalové hřiště na kraj lesíka. Už z dálky jsme viděli Spidermana, který vítal návštěvníky, a ve větvích stromů se už pohybovali účastníci akce. Zapsali jsme se, vyfasovali účastnickou kartičku a byli jsme poučeni o bezpečnosti. Nejprve musíme zdolat nejméně 3 tréninkové disciplíny a pak se teprve můžeme vydat na ty náročnější a výškové aktivity. Takže visíme na lati a překolíkováváme se (nebo jak by se to dalo nazvat :o) po háčcích a přesouváme se od jednoho stromu k druhému. Sice jen asi 30-40 cm nad zemí, ale občas i zde někdo upadne na zem. :o) Zkoušíme přejít po provaze, nebo se houpeme na lanové houpačce.
To už ale někteří mají splněny ony 3 tréninkové disciplíny a vrhají se do závratných výšek. U každého stanoviště nás jistí jiný kamarád a náročnost jednotlivých aktivit je také různá. Někteří dokonce občas vzdávají a překážku nezdolají. Ale dostkrát se stává, že se k ní vrací znovu a opět se pokouší pokořit onu disciplínu. Kromě jističe – kamaráda ze skauta nás jistí ještě horolezecký sedák a samozřejmě mnoho rad kolem. :o) No případně měkká zem v lesíku, ale to naštěstí není třeba.. :o)
Takže lezeme po pneumatikách do výšky, nebo šplháme po síti s velkými oky od jednoho stromu k druhému, přičemž do výšky se dostáváme pomocí provazového žebříku. Někteří volí snadnější cestu po improvizovaném žebříku z kulatiny. Ve výšce pak někteří zdolávají vzduchovou propast na dvou natažených lanech. Tady je asi nejvíce legrace, kdy někteří lezou jako kočičky, někteří jako hadi a dokonce vidíme kreace připomínající raka zpátečníka ale asi po nějakém alkoholovém dýchánku. Opravdu legrace, čili prča. :o)
Odpoledne nám příjemně utíká, my se ještě zastavujeme u některých kamarádů a povídáme si se sestrou Míňou, s Číňanem, Ňamem, Popílkem a nesmím zapomenout napsat, že se za námi přišla podívat i Veronika. Z Kapky nás tedy na této akci bylo celkem 14. Myslím si, že moc pěkné číslo. Dokonce i jeden čerstvý člen – Filip, který je u nás v oddíle nováčkem.
Neradi se kolem půl páté loučíme s kamarády i s místem a míříme na autobus. Ten nás ve zdraví přiváží do Sokolova a po vystoupení další překvapení. Setkáváme se s Hoodem, Míšou, Edisonem, Cipískem. Někteří si domlouvají ještě kolotočové atrakce, ale to už se mezi sebou loučíme a odcházíme různými směry. Myslím, že se tato akce moc povedla, a těšíme se zase na další podobnou aktivitu.
