Haló-wínská párty 2010

Přestože jsem prohlásil, že nebudu psát žádný další článek dokud u toho posledního nebude alespoň 10 komentářů (a to není :o), dělám ještě výjimku a popisuji sobotní Haló-wínskou párty, kterou zorganizovaly holky. Tedy hlavní aktérka Simča a Barava si ještě vzaly na pomoc Ropuchu, Kačabu a Žolíka. Společně tvořili, tvořili, plánovali, vymysleli a zorganizovali.
Akce měla začít v 16:00 hodin. Už kolem 14. hodiny však Simča s Baravou (tedy asi, já je neviděl, protože to bylo překvapení) zdobily klubovnu, chodbu, propriety a další.. Ale jak jsem se dozvěděl, celé to začalo ještě dřív, když se ráno sešli u Žolíka a připravovali šneky.

  Tak tedy chviličku po 16. hodině jsme se nahrnuli do školy a za chvilku už i do Klubovny. A myslím, že na místě bylo ono „jéééé“. Krásná výzdoba! Kolem nás poletovali netopýři, levitovali duchové, číhala na nás košťata, usmívaly se dýně… Posadili jsme se na židličky a čekali, co se bude dít. Čarodějnice (omlouvám se, že jsem si nezapamatoval jméno) Simča nás přivítala a seznámila s programem. Nejprve se všichni dokola představili. Co si tak matně vzpomínám (ale stejně se podívejte na fotky) byli tam 2 upíři, nějaká ta čarodějnice, dva kostlivci, zombie.. Velký obdiv sklidila sestra Jacka Sparrowa. Ocituji to přesně. Barava za mnou přišla, tak divně se koukala a ptá se mě: „Matěji, kdo je ta paní s tím zlatým zubem?!“ A já na to: „No to je sestra Jacka Sparrowa. Ale jinak je to maminka Micinky.“ Barava se ani nehnula, stále hleděla na pirátku a asi po 5 sekundách hrobového ticha prohlásila: „To je hustý! Fakt super, viď, Matěji?“ A měla pravdu. Maminka Andrey byla vystrojena naprosto úžasně. Říkám Baravě: „To je masérský, cóó?!“ :o)
  Tak „strašidla“ se představila a my dostali další úkol. Měli jsme složit zkoušku. Před sebou jsme měli několik úkolů, které bylo nutno splnit. Takže jsme například vyplňovali test, čím se živý upíři, na čem létají čarodějnice, nebo kolik kilo váží duch. Dalším úkolem bylo dát si závod na košťatech ve dvojicích. Skromně musím podotknout, že jsem v soutěži vyhrál nad Gufim. Na kole sice nemá soupeře, ale tady prostě neměl šanci. :o) Bylo ještě nutné spočítat všechny duchy, kteří kolem nás létaly (s tím jsem měl největší problémy – jeden se mi stále schovával, a tak jsme jich napočítal jen 29). Nutné také bylo prokázat znalost ve vaření lektvarů, takže se bylo nutno znát 10 druhů koření. Celé to bylo završeno vyjmenováním praktik a předmětů, které se k Haló-wínu vážou.
  Než čarodějnice vyhodnotily naše úspěchy a neúspěchy, zahráli jsme si v klubovně několik her. Ale moc času jsme na to neměli, protože to už nás začali organizátorky zvát ke svátečnímu stolu s vybraným menu. Usadili jsme se všichni ke dlouhému stolu, jak to známe třeba z filmu Harryho Pottera, a očekávali, co se bude dít. Vysavač mozků nám sdělil, že předkrmem budou červy na česneku. A to již kolem nás létal stříbrný tác a na něm se kroutily červy. To by nebylo tak neobvyklé, jako to, co řekla Natali (možná Petra): „Já myslela, že to bude jako „jako“ a ono je to doopravdy. Ty červy jsou fakt na česneku!“ Chvilku jsme na to koukali a pak se ti odvážnější z nás pustili do konzumace. Já osobně jsem zvolil metodu nejprve zblafnout červa a pak to zazdít česnekem. Nakonec to dopadlo tak, že někteří si oblíbili spíš červy a jiní zase ten česnek.
  To už nám ale Vysavač mozků hlásil, že dalším chodem je vývar ze žabích očí. No řeknu vám, musely to být pěkné ropuchy, protože měly bulvy jako malí bejci. Takže za chvilku už jsme měli všichni na talíři červenou šlichtu a v ní plavalo očičko. No vypadalo to naprosto… no cement. :o) Ale chuť! Chuť mělo přímo vynikající!! Nakonec se přidával jak krvavý vývar, tak i oči šly přímo na dračku! Jedním slovem: „Mňam!“ Po vývaru nastal hlavní chod, což byly šneci. No řeknu vám, byly zatočení jedna radost. A chuť?! Francouzi jsou jen amatéři a vlastně o tom nic neví! Bylo naprosto fenomomentální. Mňamka, že se na jazyku rozplývala. Mysleli jsme, že jsme již plní, když v tom Vysavač ohlásil ještě dezert (tedy zákusek)ú nakonec. No to jsme museli ještě v žaludku kousek místa najít.
  Ohlášené byly pavoučí řezy. Brzy jsem pochopil, proč nám doporučili pavoučkům nejprve utrhat nožičky, aby nám neutekly. Zrovna mně se to málem stalo. Chtěl jsem být na tu zelenkavou příšerku (vzácný Haló-wínský pavouk se 6 nožičkami) hodný, ale než jsem se nadál, pavouk mi z řezu utekl. Ale měl smůlu, protože se vrhnul přímo na mě a rovnou do tlamičky. Tedy chápej, do pusy. Pevně jsem mu stiskl hlavu a… No co vám budu povídat, také úplná dobrota!
  Tak jsme měli nacpaná bříška, cítili jsme se úplně skvěle, tak jsme se mohli vydat zpátky do klubovny, abychom se dozvěděli, jak dopadla naše soutěž. Začaly se vyhlašovat výsledky a rozdávat medaile. Udělovalo se, udělovalo, až se přišlo k prvnímu místu. Nebylo by moc skromné, kdybych napsal, že jsem byl první. Tak to raději psát nebudu. Ani to, že jsem dostal véééélikáánskou zlatou medaili. Myslím, že to bylo vyhodnoceno spravedlivě a vítěz si to opravdu zasloužil. :o)
  No jo, jenže čas byl naprosto neúprosný. Stihli jsme si už jen tak jako popovídat, ale hlavně zahrát krvelačně bezpečnou hru na upíry. Každou chvíli byl někdo kousnutý a my se snažili odhalit, kdo je upír. Přitom se občas stalo, že jsme dřevěný kolík zabodli do srdce nepravému. Bylo to veselé, tajemné a zábavné. V nejlepším se má přestat. Ale my už jsme dokonce museli. Bylo půl osmé a my jsme se museli rychle sbalit a jít pomalu domů. Někteří ještě zůstali trochu déle (třeba Žolík, kterého maminka na sobotu nechtěla, aby se mohla v klidu učit.. :o) a společnými silami jsme se pustili do úklidu. Šlo nám to dobře a rychle.
  Sám za sebe musím říci, že to byla akce absolutně suprově – bombasticky – úžasně – masérsky – stylově - nejlepší!!! Moc dlouho jsem nezažil takovou zábavu, takový program, atmosféru, provedení. Smekám klobouk až úplně pod zemí a tleskám, že to teď ještě musíte slyšet. Moc a moc tedy děkuji všem, kteří se na přípravě letošní Haló-wínské párty podíleli a nejvíc těm, kteří to všechno zorganizovali. Oficiálně si vzali na starost Simča a Barava, tak jim píši obrovitánskou jedničku. Díky, díky moc!