17. oddílové narozeniny

Ty letošní se konaly v pátek 23. března 2012, tedy se 4 denním zpožděním. :o) Začátek byl stanovený na 16:30, ale to už se v klubovně chystal Matěj s Myšákem a vyrábělo se „umělé“ zranění – tržná krvácející rána na ruce. :o) Pak Myšák šel dolů, aby ho někdo ošetřil…

  Bohužel jsem to neviděl, a tak jsem jen slyšel, že jediná Simča měla strach o jeho život. Ale když jsem tam po chvilce přišel, rána byla stále nezakrytá, jen Simča morálně ošetřovala Myšáka… Nakonec se Barava rozhodla, sice dost tápala, jestli má vzít obvaz, nebo obinadlo :o), avšak nakonec ránu zavázala. OK, první člen tedy zachráněn.
  Pak jsme se přesunuli do klubovny, kde jsme (jak jinak) opět čekali na ty, co doma zapomněli svačinu, přezůvky, něco, sebe.. Grrr… asi jediná černá tečka dnešních narozenin. Pak už to bylo všechno moc fajn. V tu dobu dorazil i Pytlík a Keši – milá návštěva. Je príma vidět „starého“ člena Kapky jako dospělého. :o) Rozdělili jsme se do družin (dnes absolutně převládala Zelená) a mohli jsme začít soutěžit.
  V první hře šlo o rychlost, postřeh, pamatováka a také o luštění čínského písma. :o) Během krátké chvíle se totiž objevilo celkem 50 slov a úkolem bylo je všechny (co nejvíce) zapsat. Všechno to sice stihla Mischel, ale ne ve zcela čitelné podobě. Někde se zase stalo, že z trolejí byly koleje a podobně.
  Pak se skládaly obrázky – logo Kapky v nadživotní velikosti. :o) Rychlejší byla Černá družina. (A to jim prý do toho nějaký záškodník fouknul.. :o) Skládalo se z celkem 48 kousků, což byl zase velký problém pro Černou družinu vypočítat. Násobení by jim šlo, ale sčítání do 8 už bylo horší… :o)
  Před svačinou jsme se ještě v další hře stačili dozvědět, že k dnešnímu dni Kapka funguje přesně 6214 dnů (suprově vypočítala Černá družina s Mischelkou v čele), že půlka činnosti našeho oddílu je v září 2003, poslední oddílové číslo je 97 a má ho Pepča, že Kapka nikdy neměla tábor Pohádek a také to, že vzdušnou čarou na naše letošní tábořiště letních prázdnin to je 262,2km. Vtipné také bylo, když se měly vymyslet různé významy slova „Kohoutek“. Když se nám ale Zelená družina pokusila namluvit, že manželka od kachny je kohoutek, tak to jsme fakt neuznali. Stejně tak, že je to tatínek od kuřete, manžel od slepice (bratranec od pštrosa), pak jídlo, také takový opeřenec na dvorku, barevná slepice… tak to jsme opravdu počítali jen za jeden jediný bodík. :o)
  Pak přišla (respektive my jsme šli za ní) buchta. Drobit nad stoly!!! Po dvouhodinové kulinářské práci se za 3 minuty jen zaprášilo. :o) Každý to spláchnul šnekem (to po sladkém přišlo moc vhod) a to byl hlavní chod! :o) Pak chvilka na zavzpomínání, zazpívání nějaké té odrhovačky a někteří se už museli loučit. Přiblížila se nám hodina půl deváté večer…
Někteří členové, vlastnící přespalničku, v klubovně zůstali a ve svitu umělého měsíce jsme si ještě před spaním zazpívali pár písniček. Na kytaru tohoto večera zahrál i Marťan a Ládík…

  No a co bylo ráno? To vám musí sdělit někdo jiný! A doufám, že to „někdo“ udělá… :o)))))))))