Sice tradiční akce, ale ta na letošní rok naplánovaná již 4 roky dopředu (aby do toho někomu něco nevlezlo), měla šílený předprůběh. Je to akce, která se musí nejen naplánovat dopředu, ale dost času si vyžaduje i samotná příprava. A protože u nás tuto zimu sníh dlouho nebyl a vypadalo to, že ani nebude, v pondělí před víkendem jsem rozhodl, že se akce Jahody nekoná.
A jako na potvoru od čtvrtka začalo sněžit. :o) Naplánoval jsem tedy náhradní variantu – výpravu do Rotavy. V pátek na Klubovce se přihlásilo cca 7-8 lidí, že by šlo. Zrodil se mi tedy v hlavě nápad, že přeci jen uspořádám Sběr jahod alespoň v omezené míře. Ale nikomu jsem to neřekl. Zkrátka takové překvapení na zítřek. :o) Jo a ještě jsem na přání členů posunul čas srazu z 9:20 na 11:20, aby se mohli vyspinkat a nemuseli brzy vstávat. :o)
No a ráno, tedy jako vlastně v poledne, čekalo překvapení i na mne. Když jsem dojel na nádraží a přezouval se do lepších botek, naproti mi přišli 3 Kapky. A omyl byl myslet si, že další davy čekají ještě v hale. :o) Na chvilku svitla naděje, že by se mohl počet o jednoho rozrůst, s tím, že Marťan zaspal a nestihl přijít. Ale když jsem se nabídl, že pro něj zajedu, vyklubalo se z toho něco jiného… :o)
Společně jsme odjeli vlakem ze Sokolova a první legrace nastala už ve vlaku, když jsem holkám předal sice krásné, barevné (dětské) jízdenky, avšak malinko neplatné – s tím, že je mají předat průvodčímu. Nejprve si je vzaly, ale pak se zalekly a přiběhly se zděšením v očích. No skončilo to tak, že musely panu průvodčímu zpívat písničku o vláčku a sloníku Elfíku. :o)
Vystoupili jsme na Hřebenech a vyšlapali k hradu. Z dřevěného teepee vyskočil bystý, bylina, býk hlídač a ptal se, co tam děláme. Byl jsem otázkou tak zaskočen, že jsem neuměl odpovědět. :o) Ale nakonec jsem se zmohl na informaci, že jsme na výletě. :o) A do zamčeného hradu se opravdu dobývat (ani dobívat) nebudeme. Ještě jsem tradičně u závory (která už tam ale není), pověděl Kapkám vtip o zvířátkách v lese, jak se rozhodla, že pojednou na výlet a pokračovali jsme dál.
Cestu jsme si pořádně užili. Mnohokráte jsme se pěkně nasmáli. Dlouhou dobu jsme strávili u vypuštěného rybníka, kde holky s Myšákem vyrobili senzační skluzavku. Jezdilo to opravdu sqěle. Dováděli a vydováděli jsme se pořádně. Fakt super. A mohli jsme pokračovat.
Prošli jsme Anenskou a vstoupili do lesa. Kapkám, nic netušícím, jsem řekl, že si zahrajeme nějakou hru a že ji dojdu připravit. Odběhl jsem tedy do lesa a začal přemlouvat Marušku i měsíčky, aby se slitovali a ve sněhu nám nadělili úrodu. A
podařilo se mi. Přivedl jsem Kapky na místo a těsně před vypuštěním jsem jim prozradil, že Jahody se dnes přeci jen konat budou. :o) 3-2-1-START!
Cena pro vítěze – tedy jahodové rychlé špunty nakonec čekala na Myšáka. Se svými 26 jahodami vyhrál před Naty, která jich nasbírala 19, tedy o 7 ještě více, než Veronika. A některé kousky opravdu stály za to! :o) Tak ještě poslední focení (foťák se už klepal zimou a odmítal pořizovat snímky) a mohli jsme vyrazit směr Habeš. Tam jsme došli na autobusové nádraží akorát, když autobus otevíral dveře, abychom mohli nastoupit a odjet do Sokolova.
Myslím, že to byla dost dobrá výprava, i když škoda, že nás nebylo víc.
