Zprávu z letošní Lípy jsme se rozhodli připravit a sepsat trochu jinak, než obvykle. Vymysleli jsme si totiž, že budeme zápis psát každý den někdo jako deníček a tím to bude jednodušší :o)
Téma letošních jarních prázdnin v Krásné Lípě bylo Sedm Krásných Olympijských Dní a příprava tohoto programu nebyla vůbec jednoduchá, když počasí nám klasické zimní sporty bojkotovalo. V olympijském městě se sešli reprezentanti z těchto zemí:
Čína - Nelinka
Španělsko - Quido
Gumídkov - Rákosníček
Tweetyland - Tweety
USA - Mája
Polsko - Páťa
Cukrland - Jirka
Velká Británie - Filip
Itálie - Pepča
Rusko - Buda
Brazílie - Péťa
Japonsko - Veverka
Německo - Ládík
Idaho - Mik
Korea - Lůca
Česká Republika – Myšák
Mezinárodní cateringová společnost nás také nezklamala, vlastně se opravdu vyznamenala a tímto jí skládám velkou poklonu a díky :o) Také bych chtěla moc poděkovat příležitostným rozhodčím z České Republiky, Německa a státu Idaho.
A konečně se dostáváme k zápisům z deníčků našich soutěžících (necenzurováno ani jinak neupravováno!!!!)…
Sobota 22. 2. 2014 – Lůca
V sobotu jsme přijeli do Krásné Lípy. Jela jsem sem poprvé a musím říct, že její jméno k ní sedí. Je tu vážně krásně. Cesta vlakem byla docela v klidu a to i čas, když jsme šli sem. Byla tu dost velká zima, jen taktak se nám podařilo zatopit. Do té doby jsme klepali kosu…
Začalo vybalování a zabydlování. Rozhodlo se, kde kdo bude spát, řekla se pravidla, stanovily se almary, a když bylo vše hotovo a připraveno, dostali jsme úkol. A to bylo vyplnit „dotazník“ sportovce a splnit dvě disciplíny. Ty byly udělat 10 dřepů a zvládnout skok z místa. Získávali jsme podpisy dalších hráčů a nechali se vyfotit u fotografa. Bylo to jednoduché a za chvilku hotové, takže následovalo něco dalšího. A tím bylo zapálení slavnostního olimpijského ohně. I to se vyvedlo na jedničku s hvězdičkou. Každý jsme si proběhl určenou trasu. I když se občas někdo v noci trochu přerazil. A když nastal konec dne, tak jsme se všichni sebrali, šli se umýt, a napapaní a nabalení do teplého (stále byla zima) šli hajat.
Neděle 23. 2. 2014 – Veverka a Tweety
Ráno byla ještě docela zima. K snídani jsme měli chleba s marmeládou a salám. Při snídani jsme mohli pozorovat marné pokusy o zapálení krbu. Po snídani jsme vyrazili na Vlčí horu. Cesta byla všelijaká a výstup na vrchol byl trochu strmý, ale nakonec jsme všichni v pořádku došli. Všichni až na Jirku jsme podstoupili šedesáti-čtyř schodový výstup na vrchol rozhledny.
Viděli jsme okolí rozhledny včetně naší chaty. Cesta zpátky ubíhala rychle. Do chaty jsme dorazili dříve než jsme očekávali, takže na oběd jsme museli chvilku počkat. Polévka byla kuřecí s nudličkami a druhý chod byla čočka s vajíčkem a párkem.
Potom byl polední klid. Odpoledne začal olympijský pětiboj, ten zahrnoval běh, střelbu, šerm, dostihy a plavání. Začali jsme během a střelbou ty se konali venku. Při běhu se bohužel zranila Lůca. Pokračovali jsme střelbou která skoro nikomu nešla. Stříleli jsme foukačkou na olympijské kruhy a málokdo se trefil. Pak byla večeře měli jsme žerika. Po večeři jsme pokračovali s šermem a dostihy.
V šermu jsme bojovali papírovými tyčemi. V dostizích jsme namotávali provázek na tužku. První místo v pětiboji obsadili Myšák a Ládík. Druhé místo obsadil Pepča a třetí Mik.
Potom jsme měli čas na hygienu a šli jsme spát. Den se povedl byl zábavný a já myslím, že se všem líbil.
Pondělí 24. 2. 2014 – Mája a Páťa
Ráno jsme hodně pospíchali aby jsme stihli vlak do Rybniště. Z Rybniště jsme jeli půl hodiny. Šli jsme do Babylonu a tam jsme šli hned do bazénu. Šli jsme na oběd pak jsme si šli dát věci do klece v Lunaparku. Pak jsme šli do IQ parku. Bylo to tam moc hezké bylo tam hodně věcí. Zkoušeli jsme si jak jezdí postižení lidé na vozíčcích bylo to opravdu těžké vyject nahoru a sject dolů po rampě. Pak jsme šli do Lunaparku a tam nám dali náramky se kterýma jsme mohli ven a zpátky dovnitř. Bylo tam spousta atrakcí na které jsme mohli kolikrát jsme chtěli a zdarma.
V celém Babylonu to bylo opravdu úžasné a hrozně jsme se bavili. Když jsme přijeli z Babylonu šli jsme se najíst a pak připravit ke spánku. Konec. :o)
Úterý 25. 2. 2014 – Péťa
Vstali jsme kolem 9 hodiny, k snídani byla paštiková pomazánka (moc dobrá). Po každodenní hygieně byl nástup. Jako součást olympijských her je orientační běh! Dostali jsme pořadí jak budeme vyrážet a taky „dres s čísly“. Začalo se vyrážet asi v 11:30h. Postupně se vystřídali všichni. Vyráželo se s 5 minutovým rozestupem, ale byly jenom 3 buzoly, takže se muselo čekat, až se vrátí vždycky alespoň jeden. Součástí orientačního běhu bylo uvázání 1 ze 6 základních uzlů, jít podle 5 azymutů po správné cestě a poznat 1 topografickou značku, tohle všechno uběhnout na nejrychlejší čas.
Potom byla svačinka – sušenka. Pak jsme začali hrát hry. První hra byla představování se. Každý si vymyslí nějakou větu o sobě co má rád. Např.: „Já jsem Míša a mám ráda červenou“ tohle řeknete někomu a v tu chvíli ten druhý má tuhle větu a je jakože „Míša“. Tahle hra nám moc nešla, je pro nás asi moc složitá :o) Druhá hra začala tak, že si Mischel odvedla Myšáka, Mika a Ládíka pryč, potom se vrátila a vysvětlila nám druhy elektráren a jak berou energii. Potom nás postupně volala a řekla, že musíme poznat vodní elektrárnu. Každý se zeptal těch tří kluků, jestli je vodní elektrárna. Oni buď zavrtěli hlavou, že nejsou, ale když byl někdo vodní elektrárna tak na toho člověka vyprskl vodu z pusy. Ostatní tam potom čekali a dívali se na každého jak na něj plivou vodu. Potom byla do oběda pauza.
K obědu byla polévka s vývarem a zeleninou, masem a nudlemi. Pak nastal polední klid. Po poledním klidu byla svačina (2. oběd) langoše (vynikající mimochodem).
Odpoledne byla duševní olympiáda – hry. Mohli jsme hrát co jsme chtěli a potom nahlásit pořadí. Hráli jsme klasické hry např. Bang!, Ubongo, Trans Amerika atd. Potom jsme měli volno až do večeře, která byla asi kolem 9. večer. K večeři byla „žlutá“ Matějanda. Jenom Mik uhodl Barvu. Po večeři jsme všichni měli zůstat v klubovně. Jako první se rozdali čokoládové „medaile“. Potom nám rozdali papír a přinesl se notebook a reproduktory a začali nám pouštět hymny různých států, Měli jsme na papír napsat stát, ke kterému patří daná hymna, až na to že všechny zní stejně :o) Po dokončení nám pouštěli ještě další písničky. Pak nastala hygiena a hurá do postele. Holky si ještě poslechli pohádku na procvičení písmenek např. C, D, Ť, Ň atd. Tenhle den se velmi povedl, byl to vážně zábavný den.
Středa 26. 2. 2014 – Filip
Středu jsme zahájili výtečnou sýrovou pomazánkou a lébikem :o) Po snídani jsme šli do města. Když jsme přišli na místo tak jsme si zahráli hru na body s názvem toaletní běh. Byla to zábavná a veselá hra a řekl bych, že jsme se zasmáli :o) Poté co jsme se vrátili z města tak jsme měli k obědu hráškovou polévku a špageti.
Po dobrém obědu byl polední klid abychom si odpočinuli :o) Po odpoledním klidu jsme si zahráli PETball a kameny. Když jsme se vrátili tak jsme měli thai – wan s rýží (čína s rýží). Potom co jsme se najedli jsme hráli deskovky a pak jsme hráli cestu života při které jsme měli svíčku (život) a šli jsme podle šipek cestou s nástrahama a kolem !! ježibaby :o) Poté kolem čarodějnice kolem moduritu a nesměla nám zhasnou svíčka (život) jinak jsme museli počkat na ostatní. Poté jsme měli chvíli čas a šlo se do hajan.
Čtvrtek 27.2. 2014 - Bulda
Ráno jsme vstali a převlíkli jsme se. Potom jsme šli na snídani byla moc dobrá potom jsme šli zase nahoru.Nahoře jsme se převlékli do uboru na ven. V 11:00 jsme odcházeli na celodení výlet.Šli jsme dost daleko na hory.Vrátili jsme se večer dostali jsme večeři a převlíkli jsme se do spacího. Potom jsme začali kecat a ruzně něco hrát. Potom jsme šli spát protože bylo docela pozdě.
Pátek 28. 2. 2014 - Pepča
K snídani jsme mněli chleba s marmeládou nebo vysočinou potom jsme mněli čas na hygienu , úklid nebo pomáhání s obalování řízků nebo strouhání brambor . když nám skončilo volno tak jsme začali hrát vevnitř hry první se jmenovala pták ohnivák při který je jeden člověk v kruhu s nějakýma fáborkama který se mu snažíme strhnout další je že je někdo ve prostřed jako slepice a snaží se s zavázanýma očima ochránit svoje vajíčka třetí hra je že v kruhu je několik kostek a posouvají se tak že padne šestka a když u někoho budou tři tak 
odejde z kruhu a už nehraje a třetí je že v kruhu jsme si pinkali plážovým míčem jako při volejbale ale tu jsme hráli jen chvilku protože to je lepší hrát venku ale jinak ty hry byli skvělé když jsme dohráli tak kdo chtěl mohl jít ven než bude oběd . k obědu byl řízek s kaší a potom byl polední klid . po něm jsme hráli hru při které jsme dělali logo tábora jsme ho museli poskládat na papír . potom po chvíli jsme mněli k večeři co zbylo z jiných jídel . a jako poslední část dne bylo nejdřív vyhlášení soutěží a chvilku potom bylo ještě vyhlášení co bylo celkově na kapce i s kroji když se pak tak jsme šli ven vypustit lampion do vzduchu a kdo chtěl mohl ještě poslouchat písničky a potom všem se šlo spát .
Sobota 1. 3. 2014 – Mischel
Ráno jsme vstávali na Kapkovské poměry dost brzy. Museli jsme si totiž zabalit své věci do batohů a pak uklidit chatu, aby nikdo nepoznal, že tady celý týden bydlela banda dětí. Práce tedy bylo dost. Naštěstí všichni pěkně pomáhali a tak jsme měli zabaleno a uklizeno včas. Dokonce i na vlak jsme přišli s předstihem, takže jsme stihli převléct zablácené kalhoty všech Kofroňáků :o)
Na cestě vlakem běžně není nic zajímavého, ale na téhle bylo! Nejdříve se ztratil jeden mobilní telefon, byl to přesně ten, který i po dobu pobytu měl jen tak tak štěstí, že se neztratil, protože byl ve špatných kapsách a v ruce v nejméně vhodné okamžiky. Naštěstí má naše vedoucí oči všude a telefon našla dříve než obyvatelé Děčína!! Navrácen byl do zodpovědných rukou, tedy těch maminčin.
Druhé dobrodrůžo bylo, když Myšák vyskakoval v Bílině z vlaku a zpět do vlaku donesl papírovou krabici s tričky! Nikdo neuhodl barvu, jakou trička mají a tak jsme si je chtěla nechat všechny…jenže některá byla na mě malá a některá zase mooc velká a tak jsem je radši rozdala po vlaku (ale jen Kapkám, těm hlučným skautům vedle jsme nic nedali). Tímto bych chtěla pochválit všechny Kapičky, že při cestě byli vlastně úplně zlatí – když to bylo s čím srovnávat :o) No o PETlahvích létajících okolo vlaku se vlastně ani zmiňovat nebudu, že?
Každopádně jsme dojeli všichni a v pořádku. Na nádraží se po dětech jen zaprášilo a já doufám, že se nás i na příští akci sejde taková super parta :o)
