Matěji, Matěji, Matějíí... Matěji, to musíš vidět, to musíš jet s námi. Tak tohle jsem v bazénu zaslechl. Bylo to v době, kdy mne Veronika lákala, že musím s nimi jet na tom dlouhém tobogánu. I vyšel jsem. Když jsem se ale dozvěděl, že se pojede tandemová jízda, tak to mne jaksi odradilo. Nejsem si úplně jistý, jestli tohle pravidla jízdy na tomto tobogánu dovolují. „Tak musíš alespoň koukat, jak pojedeme“, na to Veronika. Oukej. Stoupl jsem si dole u výpusti tobogánu a čekal. Najednou se mi zdálo, že asi tobogán vypnuli, protože voda přestávala téct. Jenže podivný hluk-zvuk, který se stále přibližoval, věstil něco jiného. A najednou se to stalo. Představte si Moby-Dicka, jak zrovna spolykal několik zámořských trojstěžníků i s osádkami. Něco takového se najednou objevilo dole u tobogánu. Při bližším zkoumání jsem zjistil, že je to „pouze“ Žabikuk, Veronika, Myšákovo maminka a asi ještě 17 dalších lidí. Před sebou „tlačili“ něco, za co by se nemusela stydět ani Tsunami. Hektolitry vody vystříkly z roury tobogánu a smetly vše v okruhu 10 metrů. I mne. :o) No a jelikož jsem srab a s tímhle nechtěl nic mít... rychle jsem se utekl schovat mezi bublinky v perličkové výřivce... :o)
Tak tohle je můj malý příspěvek k sobotnímu koupání.
Vlastně ještě jednu docela cool věc bych měl. Něco, čemu mi chlapi (muži) asi těžko porozumíme. Představte si, jak stojíme na nádraží, „dospělí“ tlachají o nesmyslech a maminka Naty najednou zavětří a prohlásí: „Kdo tady pere v černém Lenoru?“ :o) No uznejte, chápete to? :o)